Mám 2 specifické rysy. 1. jsem bordelářka a 2. jsem šetrná k financím, které vydávám. Tohle obojí mě už kdysi naučilo žít minimalisticky a teď to už jenom zdokonaluji. Co všechno mi tahle změna přinesla?
Kdy jsem se dostala k minimalismu
Před pár lety jsem se rozešla s přítelem, odstěhovala se od něj a téměř ten samý den jsem taky dala výpověď v práci. Když změna, tak pořádná. Sbalila jsem si kufr a odjela na skoro 4 roky mimo Čechy.
Žila jsem nějakou dobu v Německu a pak jsem odletěla dělat kariéru na malý ostrůvek ve středozemním moři, na Maltu. Při balení jsem zjistila, že mi skutečně stačí menší kufr s nejnutnějšími věcmi. Hlavně díky tomu, že za každé zavazadlo a každé kilo v letadle navíc se platí, začala jsem podstatně víc přemýšlet o věcech, které mám. Po skoro 4 letech jsem se vrátila se stejným kufrem, se kterým jsem na Maltu přiletěla. To dodržuji doteď. Nevlastním nic navíc, než co by se mi vešlo do 1-2 kufrů.
Bydlím v pronájmu, který byl od začátku vybavený včetně nádobí. Kousků oblečení poměrně málo, knížky čtu jen online a kupuji věci jen tehdy, když tu původní zničím nebo rozbiji.
Já a minimalismus dneška
Minimalismus si udržuji hlavně tím, že opravdu zvážím každou věc před tím, než ji koupím. Musí se mi to hodit (do bytu, ke stávajícímu oblečení), mít ji kam dát a musí také mít ideálně denní využití. U mně žádné lapače prachu nenajdete.
Navíc, když dostanu dárek, který se mi nelíbí nebo nehodí, věnuji ho někomu, kdo ho využije. I když je to neetické, pořád má ta věc nějaké využití a neskončí jen tak v kontejneru.
Můj minimalistický šatník
Nejen moje zkušenost ze života s jedním kufrem, ale i morální přesvědčení mě naučilo o oblečení a celkově konzumním chování více přemýšlet. Věděli jste, že právě textilní průmysl je jedním z nejvíce znečišťujících pro naši planetu? Patrick Woodyard naprosto geniálně vysvětluje, jak vůbec vznikl fast fashion trend a co způsobuje. Nemluvě o tom, jak moc barvení oblečení nejenže škodí nám, naší vlastní kůži při nošení, ale znečišťuje taky vodu, která se dostává do našeho food systému. A to ani nemluvím o pracovnících – v jak mizerných podmínkách a za jakých finančních podmínek vyrábí naše oblečení. O tom se detailněji rozpovídala Clara Vuletich. Opravdu si pořád myslíme, že více oblečení nás dělá šťastnějšími?
Co mám v šatníku?
Asi vás zklamu, nemám pouze 33 kousků, jak je doporučováno v jiných zdrojích. Na kolik kousků oblečení jsem svůj šatník zredukovala?
- 4 kalhoty – 1x Levis džíny (takže držáky), 1x letní kalhoty se vzorem, 2x legíny (nejpohodlnější vynález světa!)
- 3 společenské blůzy – růžová, bílá s drobnými puntíky a rudá
- 3 trička – 1 polo-společenské, 1 bílé k džínám a 1 zelené
- 3 tílka na léto – černé, bílé (to nosím i pod průhledné společenské blůzky) a béžové s puntíky
- 6 šaty – červené, tmavě zelené, modré, 2x černé do společnosti, hnědé pletené, pruhované a sytě oranžové na léto
- 4 sukně – šedá, černá, tmavě modrá do společnosti a proužkovaná maxi žlutočerná na léto
- 2 svetry – polo-společenský černobílý a společenský tmavě modrý s výstřihem
- 2 kardigany – s řeznickým vzorem a dlouhý světlonce šedý
- 2 kostýmky – jeden černý se sukní a jeden hnědošedý se šaty
- 2 mikiny – černá hoodie a světlemodrá rozepínací k džínám
- 3 kabelky – 1 černá menší do společnosti, 1 černá a hnědá do práce čili velikost, abych do něj nacpala notebook
- 5 bund/kabátů – tmavě zelená sportovní k džínám, zimní péřovka, džínová bunda a 2 kabáty (jeden černý drahý do společnosti a 1 bíločerný, který mi nevadí válet po sedačkách v tramvaji nebo metru)
38 kusů! Na Maltě jsem dokonce žila i s menším počtem kusů oblečení. Tam člověk potřebuje stejně skoro celý rok hlavně plavky a ručník.
Tip: Zbožňuji šaty. Je naprosto geniální druh oblečení, protože nemusíte ráno dlouze váhat, jaký si vzít vršek a jak ho pak zkombinovat se spodkem. Jen vyberete šaty, navléknete punčocháče, boty a jde se!
S čím si lámat hlavu nemusíte
Do celkového počtu oblečení nemusíte počítat pyžama, ručníky, ponožky, punčocháče, spodní prádlo, oblečení na sport (pokud ho opravdu každý týden nosíte), oblečení na doma (pokud toho není tuna), čepice a šály (opět pokud jich nemáte desítky).
V čem mi minimalismus pomáhá
Pomáhá mi v tom, že neutrácím za hlouposti, které nevyužiji. Navíc nekupuji nekvalitní oblečení, ze kterých je po pár vyprání hadr a ještě si tím nezabordelím svůj malý byteček. Nemusím tolik a často uklízet a docela si našetřím, když opravdu kupuji jen to, co potřebuji.
Pozn.: Možná je tohle už úchylka, ale nemám doma ani moc jídla navíc. Vždycky si na týden nakoupím, co plus mínus sním. Do zásoby mám jen nějakou mouku, rýži, čočku, cukr, sůl, pár plechovek s tuňákem, velké kafe, krabičku čaje a vločky.
Jediné negativní je maximálně to, že protože mám poměrně málo oblečení, naplním pračku jenom jednou za 1-2 týdny. Spíš jednou za 2 týdny. Mezitím co čekám až naplním pračku prostě nosím, co mám k dispozici. Ne to, na co mám třeba zrovna náladu. Ale to je spíš detail.
Minimalistický šatník (a posléze i byt) má z mého pohledu pořád víc výhod než nevýhod. Rozhodně mě to naučilo se k věcem lépe chovat, vážit si jich a pečovat o ně. Ohledně fast fashion a vlivu na životní prostředí napíšu příště, protože to je opravdu hodně rozsáhlé a pro mě klíčové téma!
